Obsah

• O autorech
• Seznam použitých zkratek
• Úvod
• Část první: Kybernetický incident z pohledu IT
  • 1. Základní pojmy
    • 1.1 Základní pojmy
    • 1.2 Bezpečnost informací
    • 1.3 Systém řízení informační bezpečnosti (ISMS)
    • 1.4 Incident bezpečnosti informací
    • 1.5 Řízení incidentů bezpečnosti informací
    • 1.6 Shrnutí základních pojmů
  • 2. Taxonomie incidentů
    • 2.1 Taxonomie incidentů podle normy ČSN ISO/IEC 27035-2:2024
    • 2.2 Taxonomie incidentů podle NIST
    • 2.3 Taxonomie incidentů podle ENISA
    • 2.4 Taxonomie incidentů podle MITRE ATT&CK
    • 2.5 Výběr vhodné taxonomie pro konkrétní organizaci
  • 3. Technická bezpečnostní opatření
    • 3.1 Klasifikace informací
    • 3.2 Řízení přístupu
    • 3.3 Kryptografie
    • 3.4 Provozní bezpečnost
    • 3.5 Logování a monitoring
    • 3.6 Řízení zranitelností
    • 3.7 Celkový kontrolní rámec
• Část druhá: Řízení kybernetických incidentů
  • 1. Standardy a normy pro řízení incidentů
    • 1.1 Standard
    • 1.2 Řízení incidentů bezpečnosti informací podle normy ČSN ISO/IEC 27035-1:2024 a normy ČSN ISO/IEC 27035-2:2024
      • 1.2.1 Plánování a příprava
      • 1.1.2 Detekce a podávání zpráv
      • 1.1.3 Posouzení a rozhodnutí
      • 1.1.4 Odezva
      • 1.1.5 Poučení se
      • 1.1.6 Shrnutí řízení incidentů podle normy ČSN ISO/IEC 27035-1:2024 a normy ČSN ISO/IEC 27035-2:2024
    • 1.2 Řízení incidentů podle NIST SP.800-61
      • 1.2.1 Organizační aspekty řízení incidentů
      • 1.2.2 Zvládání incidentů podle NIST SP.800-61
    • 1.3 Další normy a metodiky pro řízení kybernetických incidentů
    • 1.4 Výběr standardu pro řízení kybernetických incidentů v praxi
    • 1.5 Rozvoj technologií a kybernetické incidenty
    • 1.6 Využití generativní umělé inteligence při řízení kybernetických bezpečnostních incidentů
      • 1.6.1 AI z pohledu útočníka
      • 1.6.2 AI z pohledu obránce
      • 1.6.3 Možnosti použití generativní AI v procesech řízení kybernetických bezpečnostních incidentů
      • 1.6.4 Dílčí závěr
    • 1.7 Kontrolované a bezpečné využití AI
      • 1.7.1 Typická rizika AI
      • 1.7.2 Jak čelit AI rizikům?
      • 1.7.3 ISO norma
      • 1.7.4 Systém řízení umělé inteligence (AIMS)
      • 1.7.5 Pro koho je vhodná certifikace dle ISO/IEC 42001:2023?
      • 1.7.6 Zavedení AIMS v praxi
• Část třetí: Kybernetický incident z pohledu compliance
  • 1. Stručně o compliance management systému
    • 1.1 Kybernetický incident a compliance: dva úhly pohledu
    • 1.2 Kybernetický incident a compliance systém v praxi
    • 1.3 Compliance jako proces, nikoliv stav
    • 1.4 Individuální řešení místo šablonovitého přístupu
    • 1.5 Compliance systém zavedený do praxe
  • 2. Základní prvky compliance systému
    • 2.1 Čtyři klíčové fázce compliance
      • 2.2.1 Plánuj
      • 2.2.2 Proveď
      • 2.2.3 Zkontroluj
      • 2.2.4 Jednej
  • 3. Poznej svoji organizaci
    • 3.1 Jak na to?
    • 3.2 Co potřebujeme poznat?
    • 3.3 Hlavní činnost organizace
    • 3.4 IT architektura a prostředí
    • 3.5 Datové toky
    • 3.6 Identifikace klíčových dodavatelů
    • 3.7 Řízení informačních aktiv
    • 3.8 Právní požadavky a závazky organizace
    • 3.9 Hrozby
    • 3.10 Zavedená opatření
  • 4. Analýza rizik
    • 4.1 Jak na analýzu rizik?
    • 4.2 Metodika
    • 4.3 Hodnocení jednotlivých rizik
    • 4.4 Ochota podstupovat riziko (rizikový apetit)
    • 4.5 Identifikace rizik
    • 4.6 Rozhodnutí o riziku
    • 4.7 Aktualizace rizikové analýzy
      • 4.7.1 Jak často je nutno rizikovou analýzu aktualizovat?
  • 5 Opatření ke snížení rizika
    • 5.1 Opatření
    • 5.2 Kontroly
    • 5.3 Nápravná opatření
    • 5.4 Společná pravidla pro opatření
      • 5.4.1 Opatření odpovídající podmínkám v organizaci
      • 5.4.2 Chytré a efektivní řešení
      • 5.4.3 Skutečná realizace opatření
      • 5.4.4 Dokumentace opatření
      • 5.4.5 Aktualizace opatření
    • 5.5 Druhy bezpečnostních opatření pro řízení kybernetických incidentů
      • 5.5.1 Technická opatření
      • 5.5.2 Organizační opatření
      • 5.5.3 Administrativní opatření
      • 5.5.4 Personální opatření
      • 5.5.5 Procesní opatření
    • 5.6 Organizační opatření v detailu
      • 5.6.1 Nastavení strategie a cílů v oblasti ochrany před kybernetickými incidenty
      • 5.6.2 Plánování v oblasti informační bezpečnosti a řízení kybernetických incidentů
      • 5.6.2 Určení rolí a odpovědností
    • 5.7 Administrativní opatření
      • 5.7.1 Vnitřní předpisy
      • 5.7.2 Dokumentace k řízení rizik
      • 5.7.3 Evidence kybernetických incidentů
      • 5.7.4 Další dokumentace a evidence
    • 5.8 Personální opatření
      • 5.8.1 Popis pracovních pozic
      • 5.8.2 Pravidla pro další zaměstnance
      • 5.8.3 Školení zaměstnanců
      • 5.8.4 Kontrola zaměstnanců před nástupem (Background check)
      • 5.8.5 Monitoring zaměstnanců
    • 5.9 Další procesní opatření
  • 6 Kontroly a hodnocení compliance systému
    • 6.1 Jak kontrolovat?
    • 6.2 Co je cílem kontroly?
    • 6.3 Frekvence kontroly
    • 6.4 Role a odpovědnosti
    • 6.5 Automatická nebo manuální kontrola?
    • 6.6 Hodnocení compliance systému jako celku
    • 6.7 Další zdroje pro hodnocení compliance systému
    • 6.8 Dokumentace kontrol
• Část čtvrtá: Praktické aspekty řízení kybernetických incidentů
  • 1 Praktické aspekty řízení kybernetických bezpečnostních incidentů
  • 2 Podpora vedení organizace
  • 3 Pojištění kybernetické bezpečnosti
  • 4 Outsourcing
  • 5 Monitoring
  • 6 Klasifikace a prioritizace incidentu
  • 7 Hodnocení reakce na incident
  • 8 Zpráva o incidentu
• Část pátá: Kybernetický incident a právo
  • 1 Vymezení kybernetického bezpečnostního incidentu v právu
    • 1.1 Kybernetický incident
    • 1.2 Jak právo kybernetický incident definuje?
  • 2 Nová regulace kybernetické bezpečnosti
    • 2.1 Právní úprava
    • 2.2 Směrnice NIS2 a její česká implementace
      • 2.2.1 Směrnice NIS2
      • 2.2.2 Česká implementace směrnice NIS2
    • 2.3 Nařízení DORA
  • 3 Kybernetický incident v regulovaném prostředí
    • 3.1 Ochrana osobních údajů
    • 3.2 Kybernetická bezpečnost
    • 3.3 Významné incidenty podle nařízení pro poskytovatele digitálních služeb
    • 3.4 Poskytování platebních služeb
    • 3.5 Služby elektronických komunikací
    • 3.6 Veřejná správa
  • 4 Přesahy a styčné body různých regulací
    • 4.1 Souběžná aplikace více právních předpisů na jeden incident
    • 4.2 Praktické důsledky
    • 4.3 Hrozí za jeden incident více pokut?
  • 5 Právní povinnosti související s kybernetickým incidentem
    • 5.1 Povinnosti při řešení kybernetického incidentu
    • 5.2 Právní následky kybernetického incidentu
      • 5.2.1 Oznámení incidentu dozorovému úřadu nebo dotčeným osobám
      • 5.2.2 Smluvní povinnosti
      • 5.2.3 Odpovědnost za způsobenou újmu a náhrada újmy
      • 5.2.4 Dokumentace kybernetických incidentů
      • 5.2.5 Přijetí nápravných opatření
      • 5.2.6 Spolupráce s policií, výkupné
      • 5.2.7 Veřejnoprávní sankce (pokuty)
  • 6 Oznámení kybernetického incidentu
    • 6.1 Obecná oznamovací povinnost
    • 6.2 Notifikace kybernetického incidentu v regulovaném prostředí
      • 6.2.1 Ochrana osobních údajů – dozorový úřad
      • 6.2.2 Ochrana osobních údajů – subjekty údajů
      • 6.2.3 Kybernetická bezpečnost
      • 6.2.4 Finanční instituce
      • 6.2.5 Služby elektronických komunikací
  • 7 Právní požadavky na řízení dodavatelů
    • 7.1 Požadavky na řízení dodavatelů
    • 7.2 Ochrana osobních údajů
    • 7.3 Regulace kybernetické bezpečnosti
    • 7.4 Finanční instituce
    • 7.5 Odolnost kritických subjektů
    • 7.6 Veřejná správa
  • 8 Další právní souvislosti
    • 8.1 Trestněprávní aspekty
    • 8.2 Ochrana soukromí zaměstnanců
    • 8.3 Dopady do autorskoprávní ochrany
    • 8.4 Certifikační schémata
    • 8.5 Hromadné žaloby
• Přílohy
• Seznam příloh
• Závěr
• Seznam použité literatury a zdrojů